Řekne-li se „podvyživené dítě,“ většina lidí si asi představí chudé země a v nich děti s nafouklými bříšky. Určitě tedy překvapí, že tento problém se netýká jen hladovějících dětí, ale i těch, které žijí ve vyspělých státech a dokonce i těch, kteří trpí nadváhou. Nevěříte, pak čtěte dále a dozvíte se více.
Podvýživa (odborně malnutrice) je definována jako stav, kdy tělu chybí základní živiny, respektive jejich výdej je vyšší než příjem. Podvýživa často souvisí s nemocí. Mezi nejčastější příčiny jejího vzniku patří nechutenství (snížená chuť k jídlu) v době nemoci, bolest, porucha trávení a vstřebávání živin, stres a další.
Nejčastější diagnózy, které jsou spojeny s rizikem podvýživy u dětí:
Nejčastější příznaky pozná asi každý rodič. Může to být například zvracení 3x a vícekrát za den, průjem 5x a vícekrát za den a snížený příjem stravy.
Hned na úvod je třeba říci, že výsledek průzkumu NutriAction je značně překvapivý. Většinu lidí asi vůbec nenapadne, že i u nás jsou děti, které trpí podvýživou. A není jich málo: téměř 30 % dětských pacientů hospitalizovaných v nemocnicích je ohroženo podvýživou, z toho 2 % jsou ohrožena extrémně. Zarážející je, že u 16 % malých pacientů v extrémním riziku podvýživy a u 60 % ve středním riziku podvýživy nebyla výživa vůbec řešena. A ještě jedno číslo: celých 34 % dětí v riziku podvýživy bylo hospitalizováno s diagnózou, která obvykle nebývá považována za rizikovou.
Pro doplnění: Průzkum NutriAction, který provedla společnost Nutricia proběhl v 35 českých nemocnicích. Zúčastnilo se ho téměř 3 tisíce dětí ve věku 1 – 19 let.
Je-li člověk nemocný, tak se nezřídka stává, že nemá chuť k jídlu. Dost často se tedy stravování příliš neřeší, nemocný si sem tam něco vezme, anebo prostě pár dní drží hladovku. Je ovšem důležité vědět, že zejména u dětí je jídlo v době nemoci velmi důležité. Důvodem je nejen to, že látky obsažené ve stravě napomáhají uzdravení, ale i to, že děti bývají často nemocné a nedostatek potřebných látek může mít negativní vliv na jejich vývoj.
Právě v období nemoci tedy děti potřebují stravu, která je dostatečně výživná (respektive měla by být až dvakrát tak výživná než v době, kdy jsou zdravé).
A co si vlastně představit pod pojmem „výživná strava“? Je to strava, která obsahuje dostatek energie a živin (bílkoviny, tuky, sacharidy, minerální látky a vitamíny).
A jak se dá zabránit podvýživě? Zde je několik tipů:
Je-li dítě v péči jiné osoby, popř. hospitalizováno, měli by rodiče kontrolovat, že strava je opravdu výživná (nezapomeňte, že dítě může odmítat stravu, na kterou není zvyklé, že mu nemusí chutnat atd.)
„Nedostatečná výživa dětí se velmi často ztotožňuje s problémem hladu,“ říká doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc. z Fakultní nemocnice v Hradci Králové a pokračuje: „To je však velmi zavádějící, protože nedostatečně živené může být jakékoliv dítě v moderní společnosti, a to včetně obézních dětí. Obrovské riziko u těchto dětí spočívá v tom, že při nemoci dětské tělo potřebuje až dvojnásobný energetický příděl, a pokud jej nedostane, může to mít negativní dopad na délku léčby, hospitalizace i rekonvalescence.“
Zdroj informací:
Výživavnemoci.cz
Průzkum NutriAction, společnost Nutricia (tisková zpráva)
