Syndrom vyhoření u maminek

O syndromu vyhoření se mluví zpravidla v souvislosti s prací. Možná proto překvapí, že tento syndrom se může objevit vlastně u kohokoliv, rodiče, zejména pak maminky nevyjímaje. Vlastně stačí docela málo a problém je na světě. Co vlastně syndrom vyhoření znamená? U koho a jakým způsobem se projevuje? Jak mu předcházet? A jak jej léčit? Tak nejen na tyto otázky vám odpovíme v našem dnešním příspěvku. Příjemné čtení.

Syndrom vyhoření

Foto: Rhythmuswege / Pixabay.comNázev syndrom vyhoření (anglicky burnout) poprvé popsal v minulém století americký psychoanalytik Herbert J. Freudenberger.

Pro syndrom vyhoření je typické psychické i fyzické vyčerpání. Příčinou může být dlouhotrvající stres, rozdíl mezi očekáváním a realitou a další.

Nejčastěji se vyskytuje u profesí, ve kterých je nutný kontakt s lidmi, respektive při práci, ve které od zaměstnance ostatní něco potřebují (poskytuje jim tedy určité služby). Často se projevuje například u lékařů a zdravotních sester, učitelů, policistů, sociálních pracovnic, úředníků a podobně. Ohroženi jsou i lidé, kteří komunikují s ostatními – pracovníci call center, novináři, manažeři a další. Rizikovou skupinou jsou i ti, kteří dělají práci, jenž je nebaví a nemotivuje, je pod jejich kvalifikaci a naopak také workoholici.

Je dobré vědět, že syndrom vyhoření nemusí být spojen pouze se zaměstnáním, ale i s osobním životem. Postihnout může například ženy na mateřské/rodičovské dovolené.

Proč jsou právě rodiče ohroženi syndromem vyhoření

Možná si říkáte, proč jsou rodiče zejména malých dětí ohroženi syndromem vyhoření. Je to vlastně logické, protože pokud pečují o malé dítě, jsou s ním doma, pak může být každý den stejný, stereotypní. Rodič vykonává činnosti, které jej rozhodně nenaplňují a k tomu je ještě izolován od spolupracovníků či přátel.

Syndrom vyhoření se ale týká i rodičů, kteří se snaží skloubit rodičovství a pracovní povinnosti a dalších.

Příznaky syndromu vyhoření

• Únava, vyčerpání, apatie
• Podrážděnost, špatná nálada, deprese
• Nesoustředěnost, nervozita
• Nechuť do čehokoliv se pustit, stahování se do ústraní
• Pokles sebevědomí, pocit, že všechno dělá špatně a nic nezvládá
• Fyzické potíže, nemoci
• Poruchy spánku

Jaká je pomoc

Každopádně je důležité uvědomit si (a také připustit si), že člověka něco trápí a snažit se hledat řešení. Čím je totiž problém rozvinutější, tím je řešení složitější.

V počátcích má člověk šanci zvládnout vše sám – může požádat o pomoc rodinu, popřípadě si najmout chůvu, udělat si pravidelně čas sám na sebe, najít si nějakou práci/brigádu a nové koníčky a podobně.

Někdy je ovšem nutné vyhledat pomoc odborníka (například psychologa, psychoterapeuta).

Prevence

• Vyhradit si čas sami na sebe, na své koníčky
• Vzdělávat se, navštěvovat kurzy
• Stýkat se s lidmi
• Nesnažit se být superrodič– stačí normální spokojený rodič, který občas něco nestihne, něco neudělá, na něco zapomene
• Stanovte si, co je důležité a co ne; nepodléhejte nereálným očekáváním
• Naučte se říkat NE
• Přijměte pomoc od jiných

Závěr

Setkali jste se někdy se syndromem vyhoření? Pokud ano u koho? Co bylo příčinou tohoto stavu? Souhlasíte s tím, že syndromem vyhoření mohou trpět i rodiče? Měli jste někdy na mateřské/rodičovské dovolené či později pocit, že už nemůžete dále? Byla pro vás někdy péče o potomka vyčerpávající? Jak jste situaci vyřešili? Byli jste schopni požádat rodinu či příbuzné o pomoc? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.

Zdroj informací:

Sndrom-vyhoreni.psychoweb.cz

Wikipedie

Syndrom vyhoření – Marta Jeklová a Eva Reitmayerová