Na dnešní den jsme pro vás připravili povídání o knižní novince s názvem Běda ženám, kterým muži vládnou. Napsala ji Jiřina Tejkalová, která je jak autorka úspěšných knih Můj řecký rozvod, Kila a radosti navíc a Já a štrúdl, tak redaktorka a scenáristka. Knihu vám samozřejmě nejen představíme, ale zároveň pro vás máme i „ochutnávku“. Příjemné a zábavné čtení.
Píše se rok 2000. Pro mnohé lidi je to jen rok s magickým označením, ale pro jiné třeba rok plný změn. Do druhé skupiny patří i „hrdinky“ románu Běda ženám, kterým muži vládnou. Jsou tři (spolužačky jim říkaly tři Grácie), jsou přítelkyně, je jim čtyřicet a považují se za „takové normální“ ženy. Jedna je vdaná, druhá rozvedená a třetí svobodná.
Jitka, Valérie i Saša žijí své životy a domnívají se, že právě ony našly recept na štěstí. Stejně jako jiní lidé netuší, co jim nové století a tisíciletí přinese, respektive jaké změny pro ně má nachystané. Dramatické rodinné zvraty je ale přivedou k poznání, že ne všechno, co vypadá jako pravda dnes, zůstane pravdou i později.
Vyprávění o proměně životů tří kamarádek je místy veselé, jindy zase smutné. Tragické se mísí s nepravděpodobným, komické se zoufalým, deprese s nadějí – a výsledkem téměř nikdy není nový partner…
Více ale už prozrazovat nebudeme, to bychom vás připravili o čtenářský zážitek. A to se nedělá.
Když Jitka vystupovala z taxíku, usmála se na taxikáře jako vždycky a pokaždé. Měla už zaplaceno, takže žádnou slevu za ten úsměv očekávat nemohla, a byl to starý mrzoutský mužský, navíc trochu smrděl, dokonce tak, že to přehlušilo cigaretový kouř, ale stejně se na něj usmála. Prostě to byl mužský!
„Ty bys koketovala i s hadrem na nádobí, protože je rodu mužskýho,“ řekla jí jednou Valérie, když se – pro změnu – zase jednou bavily o chlapech.
Saša se je po téhle rozpravě pokoušela přesvědčit, že zná rodiny, kde se říká hadřička, tedy je rodu ženského, ale Jitka jí to stejně moc nevěřila. Saša se přece vždycky snažila všechno urovnat, uhladit.
Je to takové naše hladítko, Sašenka sušenka.
Jitka si v duchu dnes večer snad posté pogratulovala, že nemusí žít ani jako Saša, ani jako Valérie.
Kdyby byl život závod, Jitka by si připadala jako vítěz – ona má na rozdíl od nich všechno. Má práci, která ji zajímá a těší a nemusí tudíž jen oblejzat s hadrem dům a vyšťoupávat ťapťátkem na uši usazenou špínu ze spár v koupelně (opravdu jednou Valérii při podobné činnosti načapala), ani se nemusí bavit s kocourem jako s člověkem, což Saša dělá běžně. A taky má doma chlapa, ne takového bambulu jako Valérie, co tak hezky všem slouží a oni se k ní jako ke služce chovají.
Třeba zrovna ta její opěvovaná dceruška. Kdo to kdy slyšel, mluvit o více než dvacetileté dospělé ženské jako o holčičce! Copak si Valérie snad nepamatuje, že ona byla už ve dvaceti vdaná paní a šťastná matka právě téhle Ájinky? Každý ví, že z rozmazlování dětí nemůže vzejít nic dobrého. I ta vzorná dceruška vzala dráhu od rodičů hned, jak to bylo možné. Prý že by psychicky neunesla stěhování a rozrušilo by ji to před maturitou! Tomu může věřit leda tak slabomyslná Valérie, která nechce vidět, že se její vzorná holčička chtěla zbavit všeho dozoru, napomínání, hlídání.
Jiřina Tejkalová se narodila v roce 1955 v Rokycanech. Letní měsíce tráví na zápraží venkovské usedlosti, v zimě žije v Praze. Absolvovala DAMU, obor divadelní dramaturgie. Dlouhá léta se věnuje redakční práci, píše knihy a scénáře (např. pro Divadlo Viola hra Hodně smíchu a pár slz) a dlouhodobě spolupracuje se stanicí Vltava.
Kniha Běda mužům, kterým žena vládne je vázaná s přebalem, má 240 stran formátu A5. Vydalo ji nakladatelství LIKA KLUB, které vydává nejen původní literaturu pro děti a mládež, ale i knihy pro volný čas a publikace na objednávku. Kniha stojí 259 Kč. Zakoupit ji můžete přímo na stránkách nakladatelství www.likaklub.cz, anebo v internetových či kamenných knihkupectvích.
