Na dnešní den jsme pro vás připravili povídání o knižní novince, která se stala předlohou k filmu Brooklyn, jenž získal v 88. ročníku filmových Oskarů tři nominace. Román irského autora Colma Tóibína vypráví osud mladé Irky, která si na začátku padesátých let minulého století jen těžko zvyká na nový život v New Yorku. Příjemné čtení.
Román vypráví příběh obyčejné mladé ženy Eilis Laceyové, která žije se svou matkou a sestrou Rose v irském Enniscorthy. Ellis nemá stálou práci, a tak hledá jakoukoliv příležitost ji získat. V tom nečekaně přijde návrh otce Flooda, aby šla za prací do Ameriky, do New Yorku. Dobrý úmysl sestry a matky podpořený tou nejlepší vůlí ze strany samotné Eilis vede k tomu, že dívka nastoupí cestu do neznáma, do světa, který s ní nemá (alespoň zpočátku) nic společného, do života, který si sama nevybrala. Eilisina ztráta je tím palčivější, že se jí bolestně stýská po něčem tak žalostně omezeném, jako bylo její dosavadní živoření v rodném Enniscorthy.
Brooklyn však není jen naléhavým příběhem jednoho smutného osudu. Tóibínova tichá, vyrovnaná a přesto bezprostřední próza podává detailně prokreslený obraz minulosti, konkrétně irského maloměsta a několika málo ulic ve starém Brooklynu první poloviny padesátých let minulého století. Samozřejmým kořením tohoto obrazu je humor. Humor bezděčný, nucený i bláznivý, ale vždy nevtíravý, tak jak jej přináší sám život.
S postupem dne se na Eilis přišlo podívat několik dalších děvčat z oddělení; zvědavě si ji prohlížely, přičemž některé se zeptaly, jestli jí něco nechybí, a jiné zase předstíraly, že něco hledají ve svých skříňkách. Zatímco sedělo v šatně, uvědomila si, že pokud nechce o své místo přijít, bude se muset rozhodně vymanit tomu, co ji deptá. Slečna Fortiniová se už nevrátila, ale okolo čtvrté se ve dveřích objevil otec Flood.
"Že prý tu má někdo trápení," řekl.
Pokusila se o úsměv.
"Je to moje chyba," řekl. "Říkali mi, jak výtečně si tu vedete, a podle paní Kehoeové jste to nejmilejší děvče, co u ní kdy bydlelo, a tak jsem si myslel, že to poslední, co byste potřebovala, je, abych sem za vámi běhal a kontroloval vás."
"Byla jsem v pořádku, dokud nepřišly ty dopisy z domu," řekla Eilis.
"Víte, co vám chybí?" zeptal se otec Flood.
"Jak to myslíte?"
"Dá se to pojmenovat."
"Pojmenovat?" Čekala, že teď zmíní nějaký intimní ženský neduh.
"Stesk po domově, to je všechno. Na každého to jednou přijde. Ale zase to pomine. U někoho rychleji, u někoho pomaleji. Nic horšího to není. A zásadní je mít o tom s kým mluvit a mít pořád co na práci."
"Já mám co na práci."
"Eilis, doufám, že vám nebude vadit, když vás zkusím zapsat do večerní školy. Vzpomínáte si, jak jsme mluvili o účetnictví? Bylo by to na dva nebo tři večery týdně, ale zaměstnalo by vás to a zajistila byste si výbornou kvalifikaci."
"Není na to letos už pozdě? Několik děvčat říkalo, že je potřeba hlásit se už na jaře."
"Zvláštní místo, tenhle Brooklyn," řekl otec Flood. "Pokud chlapík, co to povede, nebude zrovna Nor - a to na škole, myslím, nehrozí -, mohu tahat za nitky téměř všude. Nejlepší jsou Židé, vždycky jsou rádi, když pro vás mohou něco udělat. Modlete se, abych narazil na židovského chlapíka, který věří v sílu kolárku. Nejdřív prověříme to nejlepší, což je Brooklynská univerzita. Hrozně rád porušuju pravidla. Takže tam hned zajdu a Franco vám vzkazuje, že máte jít domů, nicméně očekává, že zítra dorazíte včas a s širokým úsměvem na rtech. A já se za vámi potom stavím u paní Kehoeové."
Eilis měla co dělat, aby se nahlas nerozesmála. Když řekl paní Kehoeová, zaznělo z jeho přízvuku poprvé čisté, nefalšované Enniscorthy. Pochopila, že Franco je pan Bartocci, a zaujal ji žoviální tón, jímž o něm otec Flood hovořil. Hned jak odešel, vzala si plášť a vyklouzla tiše z obchodu. Nepochybovala o tom, že slečna Fortiniová ji viděla procházet halou, ale neohlížela se a rychle kráčelam po Fulton Street a pak domů k paní Kehoeové.
Odemkla dveře a vešla do haly, kde už na ní čekala paní Kehoeová.
Colm Tóibín se narodil v roce 1955 v Enniscorthy v hrabství Wexford. Z tříletého pobytu v Barceloně v druhé polovině 70. let vytěžil dva romány publikované v roce 1990: Jih (The South) a Pocta Barceloně (Homage to Barcelona). Novinářské a cestopisné výbory zahrnují Proces s generály (The Trial of the Generals, 1990) a Znamení kříže: cestování katolickou Evropou (The Sign of the Cross: Travels in Catholic Europe, 1994). K dalším Tóibinovým prózám patří romány Planoucí vřes (The Heather Blazing, 1992), Příběh noci (The Story of the night, 1996), Hořké vzpomínky (The Blackwater Lightship, 1999), Brooklyn (2009; česky 2010), neoviktoriánský Mistr (The Master, 2004; česky 2013) nebo Mariina závěť (The Testament of Mary, 2012; česky 2015). Kromě nich je Tóibin také autorem povídkových souborů Matky a synové (Mothers and Sons, 2006) či Prázdná rodina (The Empty Family, 2010). Tóibinovy knihy byly přeloženy do více než třiceti jazyků. Žije v Enniscorthy a New Yorku, působí na univerzitě v Princetonu.
Kniha Brooklyn je vázaná s přebalem, má 304 stran formátu 130 x 200 mm a je určena dospělým čtenářům. Vydala jí Mladá fronta. Zakoupit jí můžete samozřejmě přímo na stránkách vydavatelství, anebo v kterémkoliv knihkupectví či v internetových obchodech. Doporučená cena je 289 Kč.
Kniha vychází k české premiéře filmu, která je 25. února 2016.
