Na dnešní den jsme pro vás připravili povídání o knižní novince, která je určena všem dětem, které rády prožívají dobrodružství a mají rády pejsky. Knihu napsala Dagmar Lhotová, autorka slavného kocoura Vavřince a krásnými ilustracemi jí doplnil Jiří Fixl. Příjemné čtení.
Kniha Robin, pes a já vypráví o dvou sourozencích – o holčičce se zvláštním jménem Marka a o jejím mladším bratru Robinovi, který překypuje nápady a fantazií. S rodiči bydlí na konci malého města ve Staré čtvrti. Je zde mnoho zeleně a děti se zde cítí jako na ostrově, tedy spíše jako na opuštěném ostrově. Všude totiž mají daleko a v okolí nebydlí ani žádní kamarádi.
Najednou ale přichází dobrodružství, a to v podobě zvláštního setkání v parku. Sourozenci se zde „seznámí“ se zaběhnutým psem, kterému pak dají jméno Zaběhlík. Mezi dětmi a psem se zrodí neočekávané přátelství, které jim nakonec do života přinese i další přátelství.
Vymýšlet překvapení není jednoduché
Náš tatínek se ženil rok předtím, než jsem se já narodila. Bylo mu tenkrát třicet let a letos mu bude čtyřicet. Maminka říká, že v tomhle případě jde o dost slavné narozeniny. Také nám včas připomněla, abychom se na ně dobře přichystali.
Celý měsíc jsme na chystání dárků mysleli, až nás najednou kalendář upozornil, že „tatínkův den“ je velmi blízko a my nemáme v naší tajné skrýši na dárky docela nic a v hlavě žádnou myšlenku.
Tatínek nás každý rok přesvědčuje, že si na dárky nepotrpí, ale my mu to nevěříme. Každý rád něco dostává. Maminka obyčejně koupí praktické věci, to znamená něco do šatníku. Takové dárky nás ani trochu nebaví. Také nemáme na nějaký svetr nebo pyžamo dost peněz a ponožky nebo obyčejná šála nepřicházejí v úvahu. Nevypadají jako „nápad,“ kterým chceme tatínka překvapit a úplně nadchnout. Kromě toho má tatínek ponožek nadbytek.
Je pravda, že jsme několikrát zašli za panem Světlíčkem, protože v jeho papírnictví se dá vybrat dozajista mnoho věcí. Jenomže ty nejhezčí už táta dostal loni nebo předloni. Kdysi jsme hlavně kupovali bílé čtvrtky a malovali na ně obrázky. Dokud jsme byli předškoláci, což už nejsme. Všechno má své výhody i nevýhody. Je to složité.
„Čtyřicátiny jsou opravdu nádherné narozeniny,“ ujišťoval nás při každé letošní návštěvě strýček Ludvík. Tvrdil, že on má tyhle „kulatiny“ už nějaký čas za sebou, a ví tedy, o čem mluví.
Slavné číslo s nulou na konci nás svazovalo čím dál tím víc, ale nápady nepřicházely. Nákupy jsme den za dnem odkládali a jednou ve čtvrtek na konci měsíce maminka náhle řekla: „Tak už pozítří! Těšíte se? Jak vás znám, dárky pro tatínka máte už dávno přichystané. Na nic se neptám, nevyzvídám! Jsem ráda, že vám nikdy nemusím radit, ani se vám do ničeho plést. Sama se moc těším na vaše neobvyklá překvapení. Máte na ně opravdu talent. Ne, nic mi neprozrazujte!“
Maminčina chvála a obdiv nás v tuhle chvíli ani trochu nepotěšily. Spíš jsme se hodně polekali. Pro samé dohadování a nerozhodnost jsme promarnili spoustu času. Zatím jsme jenom věděli, co chystá maminka, a několikrát přepočítali našetřené peníze z pokladničky. To bylo všechno.
Kniha Robin, pes a já je vázaná bez přebalu, má formát 17 x 25 cm, 80 stran. Kniha je určena dětem od šesti let. Vydala jí Grada Publishing. Zakoupit jí můžete samozřejmě přímo u Grada Publishing, anebo v kterémkoliv knihkupectví či v internetových obchodech. Doporučená cena je 239 Kč.
