Na dnešní den jsme pro vás připravili povídání o knižní novince s názvem Kletba rodu Bardulfů, kterou napsal Gareth P. Jones a do českého jazyka jí přeložila Jana Hejná. Kniha určitě zaujme všechny dětské čtenáře, kteří mají rádi napínavé dobrodružství a baví je odhalovat různé záhady a tajemství.
Hlavní hrdinkou je čtrnáctiletá Mariel, která až donedávna neměla tušení, že má nějaké příbuzné. Jako miminko jí maminka odvezla na druhý konec světa a nyní se nečekaně vrací do rodné Anglie, a to proto, že její babička – kterou mimochodem nikdy nepoznala – zemřela. Jaké je tedy její překvapení, když zjistí, jak velká vlastně rodina Bardulfů je. Její maminka má pět bratrů (Mariel tedy najednou získá pět strýců) – Herberta, Severina, Kiliána, Robina a Wila. Ti mají manželky a také děti – těch je celkem sedm.
Nejde ale jen o to, že je tato znovu nalezená rodina početná, ale je také opravdu hodně zvláštní. A setkání s nimi vyvolává řadu zapeklitých otázek - Proč se její máma tehdy před lety s babičkou tak osudově nepohodla? Proč Amélie vždycky voní jako by se koupala v parfému? Nad čím se tajemně usmívá Mona Lisa ve starobylém rodinném sídle, vile Louvre? Proč Geralda tolik děsí bratrova nezdolná chuť k jídlu? Vážně si babička zlomila vaz pádem ze schodů? A hlavně – jaké temné tajemství ukrývá její prapodivná staronová rodina před okolním světem?
Když seběhnu ze schodů, udeří mě do nosu libé ranní vůně linoucí se z kuchyně – toast, vajíčka, káva. Vydám se za nimi a objevím tetu Rút, jak připravuje snídani. Máma sedí u stolu a upíjí kávu.
„Dobré ráno, miláčku,“ usměje se na mě.
„Vyspala ses dobře?“ zeptá se teta.
„Ano, díky.“
„Gerald s Oberonem se ještě nevyhrabali zpod duchny. O prázdninách je to s nimi vždycky tak. Ale náctiletí potřebují více spánku než dospělí, že ano? Někde jsem to četla. Nejspíš to máš podobně, Mariel, že?“
„Mariel má se spánkem trochu potíže, nemám pravdu?“
Vím, k čemu se máma chystá, a pokusím se jí zarazit pohledem, ale jako obvykle vůbec nic nepostřehne.
„V dětství trpěla náměsíčností,“ začne.
„Mami!“ vykřiknu.
„Ale no tak. To trápí spoustu lidí,“ uklidňuje mě s úsměvem. „Když to udělala poprvé, myslela jsem, že máme v domě zloděje, a zavolala policii – a pak jsem zjistila, že je to Mariel, která kolem vrávorá v pyžámku. Kolikrát zamířila do obýváku, pustila si televizi a ten hluk ji probudil.“
Tuhle historku vyprávěla už aspoň milionkrát. Obě se zasmějí, ale mně to nikdy nijak zvlášť zábavné nepřišlo. Máma totiž už nedodá, k jakým potížím to vedlo. „Náhodou vždycky opomene zmínit, jak jsem jednou pustila sporák a málem jsme vyhořely nebo jak jsem skoro vyskočila z okna v prvním patře. Zapomíná na všechny ty odborníky, které jsme navštívily, i na to, jak hrozně jsem se trápila tím, že neovládám vlastní tělo. Vypustila to, protože tyhle náměsíčnické epizody před pár roky úplně odezněly. Jenže moje vzpomínky na pocit, jaký ve mně vyvolávaly, léty ani trošičku nevybledly.
Kniha Kletba rodu Bardulfů je vázaná bez přebalu, má 208 stran formátu 130 x 200 mm a je určena čtenářům od 10 let. Vydala jí Mladá fronta. Zakoupit jí můžete samozřejmě přímo na stránkách vydavatelství, anebo v kterémkoliv knihkupectví či v internetových obchodech. Doporučená cena je 199 Kč.
