Je středa a s ní i pravidelný příspěvek ze speciálu redakce JáRodič.cz s názvem Tipy na výlety a zajímavé akce. V tom dnešním zavítáme do Ústeckého kraje, do okresu Louny, do obce Domoušice. Společně si projdeme obec a pak se vydáme na zříceniny hradů Džbán a Pravda, budeme odhalovat tajemství záhadných kounovských kamenných řad, navštívíme poutní místo a nezapomeneme ani na Čertův kámen. Pěkné čtení a hlavně putování.
Obec Domoušice se nachází v Ústeckém kraji, v okrese Louny. První zmínky o ní pochází z roku 1325. Domoušice byla královským majetkem.
V obci se nachází barokní zámek z počátku 18. století, který založila svatovítská kapitula. Od 19. století v něm sídlila schwarzenberská lesní správa, po roce 1924 státní správa lesů.
Na kopci se pak nachází kostel svatého Martina z poloviny 18. století. V obci je dále kaplička.
Dnešní výlet bude skutečně velmi zajímavý. Společně se vydáme na zříceniny hradů Džbán a Pravda, navštívíme tajemné kounovské kamenné řady, zastavíme se na poutním místě s kaplí svatého Vojtěcha a nezapomeneme ani na Čertův kámen. Cesta povede do kopce, z kopce i po rovině a celkově nachodíme cca 15 kilometrů.
Náš výlet začíná v obci Domoušice. Vydáme se po zelené turistické značce směr Mutějovice. Na rozcestí Pod Džbánem (cca 3 kilometry) si uděláme menší odbočku na zříceninu hradu Džbán. Cesta je značena žlutou turistickou značkou „hrad“ (délka trasy je cca 1 kilometr).
Džbán
Hrad Džbán se nachází v přírodním parku Džbán, v nadmořské výšce 500 metrů nad mořem. O hradu se nezachovalo mnoho informací. Nejistý je i jeho jméno, neboť název Džbán je doložen teprve od 17. století. Podle archeologických výzkumů vznikl hrad ve 13. století a jeho zakladatelem byl nejspíše král Václav I. nebo jeho otec Přemysl Otakar I. Byl obýván jen velmi krátce a opuštěn byl zřejmě již ve století, kdy vznikl. Krátkou existenci hradu zavinila nejspíše stavitelská chyba, špatný odhad podloží. Posuny v podloží vedly k hroucení hradu a ten musel být z bezpečnostních důvodů opuštěn.
Po návratu na rozcestí Pod Džbánem půjdeme po žluté turistické značce směr Mutějovice – železniční zastávka (0,5 kilometru, po silnici). Po stejné turistické značce se vydáme po lesní cestě na tajemné Kounovské kamenné řady (cca 2 kilometry).
Kamenné řady u Kounova
Nedaleko obce Kounov, v přírodním parku Džbán, se na rozloze cca 11 hektarů nachází 14 neúplných rovnoběžných řad, které jsou sestaveny z neopracovaných kamenů. Řady jsou orientovány severojižně. Délka řad je od 50 do 350 metrů a vzdálenost mezi nimi je 11 až 18 metrů. Objevitelem kounovských řad byl v roce 1934 učitel Antonín Patejdl.
Kamenné řady u Kounova jsou jedinou známou kulturní památkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Podle mohutnosti stavby, rozmístění řad i polohy největších balvanů jsou považovány za stavbu prvních zemědělců z mladší doby kamenné, i když není vyloučen ani pozdější vznik. Podobají se obdobným stavbám v západní Evropě, kde největší kameny mimo řady určují směr nejkrajnějších východů a západů slunce o letním a zimním slunovratu. Teorií vzniku kamenných
řad je více: jednalo se o posvátné závodiště, kalendář či ohraničení polí/parcel. V současné době převažuje názor, že řady sloužily k astronomickým účelům a využívaly se jako kalendář.
Podle zkušeností některých lidí prý mají kamenné řady schopnost ovlivňovat lidskou psychiku a zdraví.
V okolí kounovských kamenných řad vznikla naučná stezka, která měří 2 kilometry a má jedenáct zastavení s informačními tabulemi. Tabule jsou věnovány nejen kamenným řadám, ale i nedalekému hradišti z doby halštatské, květeně, zvířatům a geologické poměrům lokality.
Stálá expozice kounovských kamenných řad
Máte-li chuť navštívit expozici věnovanou kounovským kamenným řadám, vydejte se do obce Kounov, do hostince U Tří lip. Expozice je otevřena od dubna do října, a to od úterý do neděle od 9 do 17 hodin.
Když se pokocháme tajemným místem, pokračujeme dále buď po žluté turistické značce směr poutní kaple svatého Vojtěcha (1,5 kilometru), anebo na stejné místo po neznačené cestě (cesta je značena jen směrovkami, cca 1 kilometr). U kaple se můžete z vlastních zásob občerstvit – je zde krásné posezení: lavičky se stolečky, kryté lavičky.
Kaple svatého Václava
Barokní kaple svatého Vojtěcha se nachází nedaleko Kounovských kamenných řad, cca 1,5 kilometru od obce Kounov. Datum vzniku kaple není jasné. Pověst říká, že když se roku 992 vracel biskup Vojtěch z Říma do Prahy, zabloudil v hlubokém lese a nemohl několik dní najít cestu. Pak přišel na mýtinu, kde seděli smutní pastýři. Jejich kraj byl totiž již několik měsíců sužován horkem a suchem. Vojtěch je požádal, aby ho vyvedli z lesa a dali mu napít. Jenže pastýři vodu neměli a voda nebyla ani v nedaleké studánce. Vojtěch se začal modlit a prosil o déšť. Brzy nebe potemnělo a spustil se déšť. Od té doby lidé putovali na místo, kde se stal zázrak.
Po občerstvení a odpočinku je nejvyšší čas se vydat po žluté turistické značce na rozcestí Rovina (0,5 kilometru). Z rozcestí pokračujeme po modré turistické značce nejdříve z kopce a pak opět do kopce na rozcestí Pod Pravdou (3 kilometry). Z rozcestí se vydáme doprava po neznačené cestě (je označena jen směrovkou) na Čertův kámen (1 kilometr). Od kamene jdeme dále neznačenou cestou na rozcestí Úvoz. Odtud po modré turistické značce vystoupáme okolo skal ke zřícenině hradu Pravda (1 kilometr).
Hrad Pravda
Zřícenina hradu se nachází v přírodním parku Džbán, na zalesněném vápencovém ostrohu v nadmořské výšce 481 metrů nad mořem.
Není jasné, kdy byl hrad založen. Existují dva názory - ve 14. nebo v 15. století. Pravděpodobnější ale je, že hrad byl založen v 2. polovině 15. století a jeho zakladatelem byl nejspíše Beneš z Kolovrat, který v té době vlastnil pnětlucké panství. Pravda nesloužila jako residenční sídlo, ale jako útočiště ve válečných dobách. Prvním doloženým vlastníkem byl syn Beneše z Kolovrat - Jan z Kolovrat. V roce 1523 hrad a panství změnily majitele a staly se majetkem pana Děpolta z Lobkovic a po něm jeho synů. Hrad sloužil zřejmě jako lovecký hrad. Vnuk Děpolta Litvin z Lobkovic již hrad jako sídlo nepoužíval a nechal jej jeho osudu. Po jeho smrti se v roce 1583 při výčtu majetku se hovoří o Pravdě jako o „zámku pustém, jenž slove Pravda.“ Roku 1681 připadl hrad do divického panství, které na počátku 19. století připadlo Schwarzenberkům. V 2. polovině 19. století byl hrad poutním místem českého národního obrození.
Když si zříceninu hradu projdeme a pokocháme se, jdeme po žluté turistické značce zpět do centra obce Domoušnice (2,5 kilometru).
Co podnikáte se svou rodinou ve volném čase? Poznáváte rádi krásy České republiky? Která místa máte nejraději? Navštěvujete rádi zříceniny hradu? A co tajemná či záhadná místa? Kde jste byli se svou rodinou v poslední době? Podle čeho jste místo vybírali? Kde vlastně hledáte inspiraci pro své svá víkendová putování? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
Domousice.cz
Obec-kounov.cz
Wikipedie.cz
Když je jen trochu hezky, zima i léto lákají ven do přírody a na výlety. Patříte-li k těm, jenž rádi...
