Polovina pracovního týdne je tady a s ní i pravidelný příspěvek ze speciálu redakce JáRodič.cz s názvem Tipy na výlety a zajímavé akce. Dnes se vypravíme do Krkonoš, konkrétně k pramenům Labe a do jejich okolí. A pokud budete mít čas a chuť, můžete navštívit i naše sousedy. Příjemné čtení a hlavně putování.
Horní Mísečky se nachází v Královéhradeckém kraji. Jsou součástí obce Vítkovice. Jedná se o významné horské rekreační středisko, rozkládající se na svazích Medvědína v nadmořské výšce 1 000 metrů nad mořem.
Historie Horních Míseček je poměrně dlouhá. První bouda zde byla postavena již v první polovině 17. století. V současné době se zde nachází množství rekreačních objektů, které stále přibývají. Pro milovníky lyžování je zde k dispozici lyžařský areál, ve kterém se nachází sjezdové tratě všech obtížností. Nechybí ani tratě pro vyznavače běžek.
Na své si ale přijdou i milovníci turistiky, protože Horní Mísečky jsou východištěm mnoha značených tras. Dostat se můžete nejen do Špindlerova Mlýna, ale například i na Vrbatovu boudu, Labskou boudu a prameny Labe.
Z Horních Míseček se vydáme po červené turistické značce přes horní stanici lanové dráhy Medvědín na Vrbatovu boudu – celkem 5 kilometrů. Pokud se vám nechce šlapat do kopce (převýšení je cca 400 metrů), pak můžete využít autobus, který jezdí od Jilemnické boudy každou půlhodinu (nahoru vždy ve čtvrt a ve třičtvrtě). Cena činí 32 Kč za osobu.
Vrbatova bouda
Vrbatovu boudu se nachází na Zlatém návrší v nadmořské výšce cca 1 400 metrů nad mořem. Jméno získala po Václavu Vrbatovi, který nedaleko v roce 1913 umrzl při lyžařském závodu. Otevřena byla v roce 1964.
Mohyla Hanče a Vrbaty
Mohyla Hanče a Vrbaty se nachází nad Vrbatovou boudou. Mohylu vybudovali v roce 1925 členové Českého krkonošského spolku SKI Jilemnice a českého Ski klubu Hradec Králové. Připomíná tragické události ze dne 24. března 1913, kdy se konal 8. ročník mezinárodního mistrovského závodu v běhu na lyžích na 50 kilometrů. Závodníku Bohumilu Hančovi se v lyžařské sezóně dařilo, a proto pozval svého přítele Václava Vrbatu, aby viděl jeho další úspěch. Závod začal dobře - bylo relativně teplo, takže závodníci vyjeli na trať nalehko. Počasí se ale postupně zhoršilo a teplota šla dolů. Všichni závodníci (celkem jich na trať vyjelo šest) závod vzdali, respektive závod byl ukončen, jen Hanč – netuše, že jede sám - pokračoval.
Václav Vrbata potkal unaveného přítele na Zlatém návrší. Dal mu svůj kabát a vydal se pro pomoc. Nedalo mu to ale a vrátil se zpět hledat Hanče. Toho již mezitím našel další účastník závodu a podařilo se mu jej dopravit do Labské boudy. Zde ale Hanč zemřel. Vrbata přítele v horách nenašel a sám také zaplatil životem.
Pro doplnění: Hančův pomník se nachází na červené turistické značce mezi Vrbatovou a Labskou boudou.
Od Vrbatovy boudy se vydáme kolem mohyly na prameny Labe (cca 3 kilometrů nejdříve neznačená trasa kolem mohyly, poté dále po žluté značce).
Pramen Labe
Pramen vyvěrá na Labské louce v nadmořské výšce cca 1 386 metrů nad mořem. V 17. století byl pramen vysvěcen královéhradeckým biskupem Janem Františkem Kryštofem z Talemberka.
Současný vzhled získalo místo v roce 1968. Jedná se samozřejmě pouze o symbolickou instalaci. Vlastní prameniště Labe je vzdáleno 150 – 300 metrů a veřejnosti je nepřístupné.
Labe patří mezi nejdelší evropské řeky. Vodní tok měří 1 154 kilometrů. Vlévá se do Severního moře.
Od pramenů Labe se můžete vydat přímo na Labskou boudu (cca 1 kilometr), anebo pokračovat k hranicím s Polskem k České boudě (0,5 kilometru). Odtud půjdete po červené turistické značce, respektive po cestě česko-polského přátelství na Violík (cca 1,5 kilometru). Na rozcestí se žlutou turistickou značkou máte možnost sejít k Labské boudě (2,5 kilometru), anebo ještě pokračovat po cestě přátelství až na rozcestí Pod Smělcem (celkem 3,5 kilometru). Nyní je již ta správná chvíle odbočit po modré značce na Martinovu boudu (1 kilometr). Z Martinovy boudy půjdete po zelené turistické značce na Labskou boudu (3 kilometry).
Labská bouda
Historie boudy začíná v roce 1830, kdy zde jedna podnikavá žena vystavěla kamennou budku a prodávala v ní kozí sýr, mléko a kořalku. Boudu později rozšířila rodina Devátových a Šírů a nabízeno bylo i ubytování. V 2. polovině 19. století ji přestavěli Harrachové. V roce 1965 bouda vyhořela. V roce 1969 byl položen základní devítipatrové železobetonové budovy. Slavnostně byla otevřena v listopadu 1975.
Z Labské boudy je možné se vrátit přes Zlaté návrší po červené turistické na Vrbatovu boudu (3 kilometry), anebo sejít po modré turistické značce Labským dolem (cca 8 kilometrů) k dolní stanici lanovky na Medvědín. Na Horní Mísečky se pak vrátíte po tzv. Vodovodní cestě (od lanovky je kousek neznačeno, poté již červená turistická značka; celkem cca 2,5 kilometru).
Cestujete po České republice? Kterou část naší země máte nejraději a proč? Kam se chystáte letos ještě na dovolenou či na výlet? Máte nějaké oblíbené místo, kam se pravidelně vracíte? Co je důvodem? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
Zdroj informací:
Labskabouda.cz
Hornimiseckyvkrk.cz
Wikipedie.cz
Když je jen trochu hezky, zima i léto lákají ven do přírody a na výlety. Patříte-li k těm, jenž rádi...
