Většina rodičů považuje třídní schůzky za něco, co ke školní docházce již neodmyslitelně patří. Pro někoho jsou nutným zlem, pro jiného možnost, jak se dozvědět, co se ve škole děje, jak si jeho dítě vede a podobně. Vždy záleží na konkrétní škole a samozřejmě také na učiteli. V posledních letech byly na některých školách zavedeny i tzv. konzultační hodiny, které třídní schůzky částečně či dokonce úplně nahrazují. Konzultace bývají pro všechny zúčastněné zpravidla přínosnější než třídní schůzky. Dnešní příspěvek bude právě na toto téma. Dozvíte se nejen výhody a nevýhody obou forem setkávání učitele s rodiči, ale i to, jak se na setkání připravit a jak jej využít. A to není samozřejmě zdaleka všechno. Příjemné čtení.
Foto: Joe Targonski / Freerange.comTřídní schůzky mají zpravidla informativní charakter. Rodiče by se měli dozvědět hlavně informace o způsobu výuky, o tom, jaké požadavky budou kladeny nejen na žáka, ale i co se očekává od rodičů; zmíněny by měly být organizační záležitosti a další. Důležité je také ujasnit si formu komunikace s učitelem a se školou a podobně.
Součástí třídních schůzek by rozhodně nemělo být řešení problémů jednotlivých žáků před všemi zúčastněnými. Rodiče by měli mít možnost projednat toto s učitelem osobně.
Výhodou třídních schůzek je nejen to, že je rodič informován o fungování školy, způsobu výuky, ale zároveň se setká s rodiči ostatních žáků.
Když zjistíte, že váš potomek má třídní schůzky, pak je třeba:
Někteří si asi ještě vzpomenou, jak se děsili, popřípadě měli aspoň divný pocit, když se rodiče vraceli z třídních schůzek. Možná právě to by mohlo být silnou motivací k tomu, aby tohle vaši potomci prožívat nemuseli. Nakonec - pokud běžně sledujete dění ve škole, známky a podobně, tak pro vás většina informací nebude žádnou novinkou. Jistě, objevit se může něco, o čem nevíte, ale i tak není řešením přiběhnout domů, dítěti vynadat a potrestat ho. Větším přínosem určitě bude řešit věci v klidu. Pokud si nejste jisti, že to po třídní schůzce zvládnete, pak se vyplatí se cestou domů projít, popřípadě se zastavit u kamarádky/kamaráda na „postěžování si.“
A jak tedy na to:
Je-li na místě trest, pak ho udělte
Konzultační hodiny někde částečně jinde zcela nahrazují třídní schůzky. Nespornou výhodou těchto setkání je to, že se v klidu a v soukromí setkají rodiče, žák a učitel a mohou společně probrat vše podstatné (rodiče nemusí před ostatními rodiči řešit problémy svého potomka).
Neřeší se obecné záležitosti, ale konkrétní oblasti, problémy. Rodiče mají možnost sdělit svůj názor, říci, jak některé věci vidí oni. Bývá zvykem, že je přítomen i žák. Tak aspoň nemá pocit, že se o něm mluví „za zavřenými dveřmi.“
A jak mohou takové konzultační hodiny probíhat? Pokud si děti vedou ve škole tzv. portfolio (zakládají se do něj různé úkoly/dokumenty, které dítě během školní docházky vypracuje), pak se zpravidla prochází a diskutuje přímo nad ním. Rodiče/žák vidí úspěchy a zlepšení, které se během roku dostavily a zároveň je samozřejmě i upozorněn na nedostatky, respektive jsou mu sděleny podněty ke zlepšení. Není to ale o tom, že by mluvil jen učitel. Naopak – dítě samo představuje své portfolio, učitel ho pouze doplňuje. Prostor je dán samozřejmě i rodičům. Toto je dobrou zpětnou vazbou pro všechny zúčastněné.
Nevýhodou konzultačních hodin je hlavně to, že pokud plně nahrazují třídní schůzky, tak může dojít k ztrátě, respektive nenavázání kontaktů s ostatními rodiči.
Vzpomínáte si na svá školní léta a na návrat rodičů z třídních schůzek? Jaké jste měli pocity? A jaká je situace na škole, kterou navštěvuje vaše dítě – organizuje jen třídní schůzky nebo konzultační hodiny, anebo obojí? Jaký je váš názor na tato setkání, respektive na jejich průběh? A co vy osobně upřednostňujete? Podělte se s ostatními o své zkušenosti, rady a tipy.
