Oblečení, výživa, pleny a kočárek. To jsou nejčastěji uváděné položky, do kterých ženy považují za nutné investovat v souvislosti s narozením dítěte. Bez základní výbavy se žádná maminka neobejde a je přirozené, že ženy na její součásti myslí v první řadě, nejde ale ani zdaleka o jediný výdaj. Co ukázal průzkum zadaný společností GSK? Pojďme se podívat!
Více než polovina oslovených žen (55 %) uvedla, že finanční náročnost rodičovství předčila jejich očekávání. Třetina žen (32 %) si před narozením dítěte nemůže tvořit finanční rezervy, protože jim na to nezbývají peníze, a čtvrtinu budoucích matek (24 %) spořit vůbec nenapadne. Tato zjištění ukazují, že právě finance mohou být příčinou odkládání nepovinného nehrazeného očkování. Ženy, které nepovinná a ze zdravotního pojištění nehrazená očkování řadí mezi top 10 priorit a zajímají se o ně dostatečně dlouho dopředu, označují náklady na ně jako nečekaně vysoké. Takových je 72 %.
Bez kočárku, postýlky, oblečení nebo plen se žádná maminka malého dítěte neobejde. Jejich pořízení ale není levnou záležitostí a rodiny se nákupem těchto základních položek výbavy často finančně vyčerpají. Následně jim pak chybí finanční prostředky na další důležité výdaje, mimo jiné o investice spojené se zdravím a prevencí. „Jsme přesvědčeni, že zdraví dětí je pro rodiče tím nejdůležitějším. Proto nás překvapilo, že je investice do očkování na žebříčku priorit tak nízko. Rodiče nemají dost informací a řada z nich si myslí, že všechna důležitá očkování jsou hrazená, i když tomu tak není,“ uvádí mluvčí GSK Miriam Kejzlarová.
Investicím do zdraví patří v hodnotovém žebříčku podle výsledků šetření až 8. místo a myslí na ně pouze 33 % oslovených žen. S výdaji spojenými s očkováním, které není plně hrazeno ze zdravotního pojištění, pak počítá dokonce jen 14 % respondentek a tyto investice nefigurují ani v první desítce položek, na které oslovené matky nejčastěji myslí. Výsledky průzkumu, který pro farmaceutickou společnost GSK provedla agentura STEM/MARK, tak podle GSK naznačují, že stále častěji zmiňovaná klesající proočkovanost a s ní související vyšší výskyt závažných onemocnění mohou být způsobeny nepřipraveností rodičů na náklady spojené s očkováním.
Typickou ukázkou může být očkování proti meningokokům. 20 % respondentek potvrzuje, že s očkováním proti nim (bez ohledu na séroskupinu) aktuálně váhá, protože je příliš nákladné. Stejný podíl žen čeká, až dosáhne na příspěvek zdravotní pojišťovny a 12 % matek uvádí, že na toto očkování aktuálně šetří. Polovina matek, které ještě s tímto očkováním váhají, se tedy nějakým způsobem odkazuje na finance. Přitom v porovnání s dalšími investicemi, které doprovází narození miminka, se nejedná o výjimečnou položku. Rodiče se o výši ceny za očkování ale často dozvídají až v době, kdy k němu má dojít, a v rozpočtu s ním nepočítají.
Výsledky průzkumu potvrzují situaci, kterou s řadou svých klientek zažívá i porodní asistentka a pořadatelka kurzů v těhotenství a mateřství Lenka Brunová: „Zvlášť maminky očekávající prvního potomka mají jen velmi obecnou představu o tom, co všechno budou pro dítě potřebovat a kolik co stojí. Mají sice k dispozici řadu informací, ale těch je dnes dostupných tolik a každý zdroj dává důraz na něco jiného, že je to pro ženy až matoucí. Všechny chtějí být dobrými a připravenými matkami, jenže právě proto někdy investují bezhlavě a bez zvážení základních životních priorit.“
