Musím se přiznat, že mně se dlouhou dobu nedařilo zvládat zároveň zaměstnání a rodinu. Mohlo za to hlavně to, že v mé bývalé práci jsem byla prakticky více jak doma, takže to pořádně ani nešlo. Už jen z toho důvodu jsem ráda, že se mi nedávno povedlo najít nové zaměstnání tady https://prace.vasepekarna.cz/ Chodím hlavně na ranní a odpoledne mám většinou volné, takže toho stíhám mnohem víc.

Děkuji za super článek. Davídkovi za pár dní bude 30 měsíců. Od září jsme přijatí do školky a od února bych měla do práce. Jelikož jsem do práce denně dojížděla a zabralo mi to nejméně 3 hodiny denně, uvažuji o tom, jak to zvládnout. Chystám se za zaměstnavatelem, uvidíme, na čem se domluvíme... Jinak zvládly to naše maminky, zvládneme to taky. Jediné, co se trochu změnilo, je to, že někteří zaměstnavatelé vyžadují práci od nevidím do nevidím jinak padák. To si myslím dříve nebylo tak běžné.

Já chodím od nového roku do práce. Obě babičky se střídají v hlídání. Jsem jim za to moc vděčná. Natálka (32 měsíců) začne chodit do školky v listopadu. V práci to je docela dobré. Jen mám novou kolegyni, protože ta původní odešla do důchodu. Tak si trochu zvykám na ní. V práci mi asi týden trvalo, než jsem se zapojila úplně do práce. Občas máme s Natálkou problémy při oblékání, protože když nemá náladu, tak je to přímo horor. Naštěstí u babiček je hodná.

Návrat do práce po mateřské mě čeká za měsíc a malá začne chodit do školky. Doufám, že to zvládneme, nejhorší bude brzké vstávání. Jinak má děti moc ráda, ve školce se byla už párkrát podívat a většinou se jí nechtělo pak domů, snad jí to vydrží i až tam bude chodit skoro každý den. Naštěstí má zaručeno, že každé prázdniny co mají školáci, bude mít i ona, tak to je na tom pro nás obě to velmi pozitivní.

když člověk uklízí atd. každý den trošku, tak nemá problém s uklízením - nebavilo by mě uklízet jednou za týden nebo za dva půl dne - radši uklízim každý den chvilku a mám pořád čisto ( nebo myslím si to ), nádobí umyju hned a mám pokoj a to samé dělám se vším - když je prádlo suché ihned ho vyžehlím - nečekám až se udělá velká kupa .....

Asi jako každá jiná máma jsem pyšná na synka téměř pořád.Vojtíkovi budou za měsíc již tři roky,takže nebudu psát o tom jak jsme začali chodit.Je teď v období,kdy si už zapamatuje leckterou písničku,co mu zpívám.Takže čas od času mi vyrazé dech zpíváním ,,skákal pes,, nebo ,,čížečku,čížečku,,.Jsem na něj,ale i pyšná když vidím jaká už je z něj osobnost,jak umí být tvrdohlavý,když si jde za svým.Někdy je zase citlivý a pak se třeba rozbrečí,když ví že něco špatného udělal.Umí pohladit,obejmout. Jsem na něj pyšná i za to,jak si vede ve školce,kam chodí od dvou let.Krásně se zapojil do kolektivu a někdy jsme ho odtamtud museli doslova tahat.Okamžitě se stal miláčkem třídy a všechny děti o něj krásně pečovaly. Jsem na něj moc pyšná,když k nám příjde,obejme a řekne ,,miluju vás,,!Je to prostě anděl.