Dobry den. ac nerada, zazivam se synem stejne trapeni. V prvni tride mi pani ucitelka nekolikrat tydne volala, jak spatne spolupracuje, ze za 40 minut nic neudelal a je stale zasneny. Nemohla jsem se zdrzet poznamky, jestli zna p. ucitelka prumernou udrzitelnou dobu koncentrace a to u dospeleho cloveka. Mlcela. I pres to vsechno jsem ho do poraden vzala a to do dvou, abych dostala nezkresleny posudek. V poradne pracoval syn uzasne, zadnou poruchu pozornosti nezjistili. Stale mi vsak chodil, ze skoly naprosto zhrouceny. Dala jsem ho na jinou skolu, ale pozornost se nezlepsila. Pri domaci priprave se mnou ve vsem spolupracuje, ale nerad pracuje sam a to bude nas spolecny problem. Moc se detem venujeme, skola tak nepracuje. Tedy, dnes uz tak nepracuje. Neuci deti pracovat s textem, tak jak si to pamatuji ja, ze zakladni skoly. Neustale apeluji na samostatnost a zlobi se, kdyz deti vyrusuji a nespolupracuji. Pozaduji neustalou spolupraci rodicu, pak to takto dopada. Deti jsou zvykle na pozornost, okamzitou pomoc a proto je ve skole problem. Nedostava se jim dostatecne pozornosti. Musim priznat, ze se sama zlobim, vzdy kdyz slycham o nemoznosti venovat se vsem. Ptam se tedy, proc to jini zvladali i 32 zaky? Pamatuji si jako by to bylo dnes, kdy p.ucitelky o hodinach kontrolovaly, zda vsichni pracuji a v pripade potrby i radily. Bohuzel se skolstvi nelepsi. Spis naopak, nekdo by se mohl zacit zamyslet, jestli do poradny nemaji dochazet i ucitele. On totiz vystudovany pedagog nezarucuje kvalitni vyuku, k tomu je treba i jinych znalosti a v neposledni rade i povahovych rysu. Mam dve deti a az budu v duchodu, asi o prubehu skolni dochazky napisu knihu. Vim, prace ucitele neni jednoducha, ale kdo z nas ji jednoduchou ma? Uceni je poslani, ne zamestnani. Dobry pedagog rozezna s kym ma tu cest. A nedovoli si deformovat detske duse, casto na cely zivot.

Jako bych četla o své dceři... Akorát my máme ADHD potvrzené od 5 let a stím jsme nastoupili i do školy. První 3 měsíce měla Kristýnka měsíční hodnocení vynikající, až na stížnost, že vykřikuje, ale včera jsem si přečetla hodnocení za prosinec a nestačila jsem zírat. Kristýnka prý paní učitelku ignoruje, vyrušuje, nesoustředí se, o přetávkách je divoká a ohrožuje sebe i spolužáky... V říjnu jsem se odstěhovala od manžela a máme střídavou péči, nejspíš to spolu taky souvisí, takže je asi na čase opět navšívit psychologa:(

Dobrý den. Jak sama píšete, je dobře, že dcerka je v pořádku a je to mnohem cennější, než případné alibi pro učitelku. První rok školy, je pro dítě jednou z největších změn v jeho dosavadním životě. Celou polovinu dne musí s maličkými přestávkami v klidu prosedět mlčky na jednom místě. Takové nároky nemuselo plnit nikdy předtím a v podstatě ani většina dospělých lidí je nemusí plnit po skončení školní docházky. Děti na tuto změnu reagují různě a mají odlišnou schopnost a rychlost adaptace. S vysokou pravděpodobností se tyto problémy budou utlumovat až vymizí a vaše dcerka si na školní režim zvykne. Pokud nechcete nečinně přihlížet, zkuste se informovat o možnostech cvičení a posilování koncentrace. Zkuste dceři formou hry zadávat drobné úkoly při nichž se bude muset plně soustředit a co nejrychleji vyřešit nějaký problém. Začnete krátkými úlohami a ty budete prodlužovat. Spojte to s nějakou pozitivní motivací (odměnou). Možná by pomohlo i zvýšení množství podnětů v mimoškolní době. Nezmiňujete se, jak dcerka tráví volný čas. Určitě je žádoucí, aby měla přiměřené množství koníčků a aktivit. V neposlední řadě se snažte pokud možno přátelsky komunikovat s učitelkou. Dejte jí najevo, že vám problém není lhostejný, že se jej snažíte řešit a poproste ji o shovívavost, protože to nepůjde ze dne na den. Přeji vám pevné nervy až do úspěšného vyřešení problému.

Něco podobného jsme zažili ve druhé třídě s naším synem. Po první třídě se vyměnila učitelka a ta nová těžko snášela jeho "aktivitu". Nakonec se to naštěstí vyřešilo samo, když dostali další novou učitelku. Ale byly to nervy.