Velikonoce představují pro někoho svátky jara a probouzení přírody, pro křesťany jsou nejvýznamnějšími svátky v roce a jsou i ti, pro které vlastně žádný zvláštní význam nemají. A protože se tyto svátky blíží, připravili jsme pro vás příspěvek, ve kterém se dozvíte nejen to, jak se stanovuje datum, kdy se budou Velikonoce slavit, ale i zajímavosti o více či méně známých tradicích, přidáme povídání o velikonočním kaktusu, hned dvě koledy a dokonce i vyzkoušený recept na mazanec. Příjemné čtení.
Letos připadá Velikonoční neděle na 24. dubna, tedy na téměř poslední den, kdy se tento svátek může slavit. Velikonoce se totiž konají vždy v neděli po prvním jarním úplňku a mohou připadat na kterékoliv datum mezi 22. březnem a 25. dubnem. Jejich název je odvozen od Velké noci (noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých).
K Velikonocům neodmyslitelně patří koledování, staročeský zvyk připadající na Velikonoční pondělí, kdy muži a chlapci vyšlehají dívky a ženy, aby byly celý další rok zdravé a silné, a to za doprovodu velikonočních koled (koleda je vlastně píseň, kterou lidé zpívají o Vánocích a Velikonocích). Ty pak dávají koledníkům malovaná vajíčka a různé dobroty.
Snad nejznámější velikonoční koleda je:
„Hody, hody, doprovody,
Dejte vejce malovaný.
Nedáte-li malovaný,
Dejte aspoň bílý,
Slepička vám snese jiný.“
Možná méně známá je ta o malém koledníčku:
Já jsem malý koledníček, tetičko
Přišel jsem si pro červený vajíčko.
Pro vajíčko červený,
Pro koláč bílý, jsem-li vám, tetičko,
Koledníček milý?
V posledních letech se v mnoha domácnostech stal součástí Velikonoc i velikonoční kaktus nebo-li Rhipsalidopsis, který zpravidla začíná kvést v dubnu. Kaktus pochází z jižní Brazílie a může mít různou barvu květů.
A jak se o velikonoční kaktus starat? V období květu by se měl více zalévat a také hnojit každé dva týdny. Pěstuje se na světlejších místech, ale bez přímého slunečního záření.
Když odkvete, pak je třeba nechat ho odpočinout, tedy omezit zalévání, nehnojit a dát ho na stinné a chladnější místo (pozor, nemá rád teplotu nižší než 12 °C).
Poznámka: v době květu není dobré kaktus přemísťovat, květy by mohly opadat.
A na závěr ještě zmíníme více či méně známé velikonoční tradice:
Polévání vodou – méně známá tradice, kdy chlapci polévali ráno děvčata vodou. Ta jim to pak mohla oplatit odpoledne, nebo druhý den.
Barvení vajíček – vajíčko je symbolem nového života. Dívky a ženy je zdobí (a to jak plná, tak vyfouknutá různým způsobem). Vajíčka pak slouží jako odměna pro koledníky
Pletení pomlázky – chlapci a muži pletou pomlázky, a to z vrbových proutků. Poté jí ozdobí stuhou.
Velikonoční beránek – beránek je křesťanský symbol Velikonoc. Dříve se jedla jehněčí pečeně, později byla nahrazena beránkem jak ho známe dnes (tedy sladké pečivo)
Velikonoční zajíček – tradice, která pochází z Německa. Zajíček přináší dětem čokoládová vajíčka – děti je mohou hledat na zahradě, v lese,…
Velikonoční mazanec – pokud máte chuť upéct si na Velikonoce mazanec, máme pro vás připraven osvědčený recept. Naleznete ho zde.
