Máte rádi Velikonoce? Co pro vás znamenají? Jak je trávíte a které tradice a zvyky dodržujete? Bez čeho si je nedovedete představit? A nebo pro vás nic neznamenají a užíváte si den volna navíc? Ať tak či onak, možná byste o těchto svátcích chtěli vědět něco více. V dnešním článku jsme pro vás připravili povídání na toto téma. Dozvíte se, proč a kdy se slaví, co je s nimi spojeno a dokonce v něm naleznete i recept na mazanec. Příjemné čtení.
Pro někoho Velikonoce představují oslavu příchodu jara a probouzení přírody (původní pohanské svátky). Pro křesťany jsou nejdůležitějšími svátky v roce. Spojují je s ukřižováním Ježíše Krista a jeho zmrtvýchvstáním. Jméno Velikonoc je odvozeno od Velké noci (noc, kdy vstal Ježíš Kristus z mrtvých). V souvislosti s těmito svátky je třeba zmínit i židovský svátek Pesach, který se slaví na počest vysvobození Židů z egyptského zajetí.
V příspěvku se zaměříme hlavně na křesťanskou tradici, ale zmíníme i různé zvyky a pověry.
Velikonoce nemají přesně stanovené pevné datum. Konají se vždy v neděli po prvním jarním úplňku (jaro začíná 21. března). Velikonoční neděle může připadat na kterékoliv datum mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Každý den ve velikonočním/pašijovém (pašije – vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista) týdnu má svůj název. Jednotlivé dny si nyní představíme. Dozvíte se nejen jejich jména, ale také jaké tradice, zvyky či pověry se s nimi pojí a jak souvisí s příběhem o Ježíši Kristu.
Květná neděle – poslední (tedy šestá) postní neděle (půst začíná Popeleční středou a trvá 40 dní). Dle Bible přijel Ježíš se svými učedníky do Jeruzaléma, aby oslavil Pesach (odchod Izraelitů z Egypta). Název neděle je odvozen od květů (mají připomínat palmové větve, jimiž lidé vítali Ježíše), kterými se zdobí kostely.
Modré (žluté) pondělí – představuje poslední masopustní pondělí
Šedivé úterý – uklízelo se obydlí, vymetaly se všechny nečistoty
Škaredá středa (Sazometná středa) – Bible uvádí, že Jidáš právě v tento den zradil Ježíše Krista. Podle tradice se mají vymetat komíny. A také se říká, že budete-li se mračit, pak se budete mračit každou středu po celý rok.
Zelený čtvrtek – dle Bible se v tento den konala v Getsemanské zahradě poslední večeře Ježíše Krista. Byl při ní zatčen. Na Zelený čtvrtek se také naposledy před Velikonocemi rozezní zvony (říká se, že odlétají do Říma. Znovu zazní až na Bílou sobotu při zpěvu Gloria). Jejich zvuk je nahrazen řehtačkami a klapačkami. Název tohoto dne je odvozen od skutečnosti, že se nosilo zelené mešní roucho.
Mezi zvyky patří například brzké vstávání a omytí rosou (zabrání se nemocem), má se sníst něco zeleného (člověk bude rok zdravý) a další. Také se pekly jidáše (pečivo z kynutého těsta), které se namazaly medem.
Velký pátek – v Bibli je napsáno, že Ježíš byl souzen, odsouzen a ukřižován. Křesťané mají držet přísný půst.
Říká se, že na velký pátek se otevírá země a vydává poklady. Otvírá se dokonce i hora Blaník a prý je možné spatřit blanické rytíře. Dle tradice se nemá prát prádlo či pracovat na poli a v sadu. Také se nemá nic půjčovat, prodávat a darovat.
Bílá sobota – končí půst, který trval 40 dní. Uklízí se, pečou mazance a velikonoční beránci, zdobí se vajíčka a pletou pomlázky.
Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) –podle Bible vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Pro křesťany se jedná o nejvýznamnější svátek roku. V kostele se světí jídlo, které se pak podává u slavnostní tabule.
Velikonoční pondělí – tento den je spojen s koledováním, poléváním vodou a velikonočním zajíčkem
Mezi velmi známé a stále dodržované tradice patří:
Pletení pomlázky a koledování - chlapci a muži si upletou pomlázku z vrbových proutků, ozdobí jí stuhou a na Velikonoční pondělí vyráží koledovat. Vyšlehají dívky a ženy za doprovodu velikonočních koled (mezi nejznámější zřejmě patří „Hody, hody“).
Barvení a zdobení vajíček – existuje množství technik, jak vajíčka ozdobit. Budete-li pracovat s menšími dětmi, pak se vyplatí použít spíše jednodušší postupy, mezi které patří například barvení vajíček pomocí zakoupených barev a ozdobení obtisky, nálepkami či dalšími dekoracemi. Vajíčka je také možné pomalovat voskovkami a poté obarvit, polepit barevným papírem, ozdobit vlnou a podobně. V podstatě záleží jen na dětech a jejich fantazii.
Velikonoční beránek –symbol beránka je velmi starý, pochází již z pohanských dob. Význam má i u Židů a křesťanů (Kristus – Beránek Boží).
Za méně známou a dodržovanou tradici lze považovat velikonočního zajíčka, který přináší dětem čokoládová vajíčka. Je převzata z Německa.
A nyní již slíbený recept na mazanec. Naleznete ho zde a k němu přidáváme i recepty na perníčky a tvarohové řezy (Míša řezy). Dobrou chuť.
Redakce JáRodič pro vás připravila soutěž na téma Velikonoce. Váš úkol je snadný, a to napsat či vložit do svého deníčku článek či fotografii, která se k těmto svátkům vztahuje. Rádi bychom vás upozornili, že fotografie i příspěvky musí být originální, soutěžící tedy musí být jejich autorem. Z vašich příspěvků vybereme nejzajímavější a odměníme vás navíc dalšími 50 body (více o bodech naleznete zde).
Přejeme vám i vašim blízkým veselé Velikonoce.
