Minulý týden jste si na stránkách JáRodič.cz mohli přečíst názory příznivců i odpůrců sexuální výchovy na školách, respektive příručky vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, s názvem „Sexuální výchova – vybraná témata“. Na dnešní den jsme pro vás připravili rozhovor se středoškolským učitelem biologie. Dozvíte se, jak se sexuální výchova učí na jedné pražské střední škole, co všechno se studenti dozví, co je zajímá a mnohé další.
Jak staré děti učíte? Co všechno už ve svém věku ví? Jsou jejich znalosti podobné či naopak hodně rozdílné?
Děti jsou už většinou plnoleté, takže bych je nazval spíš adolescenty, ale co se týče znalostí, pořád je co doplňovat. Zarážející je např. u děvčat často naprostá neznalost menstruačního cyklu. Znalosti jsou velmi rozdílné, stejně jako jsou rozdílná prostředí, ze kterých přichází.
Co je náplní výuky, respektive co všechno se žáci dozví, popřípadě prakticky naučí?
Náplň je hlavně anatomie a fyziologie urogenitální soustavy s následnou výukou praktických témat jako pohlavní choroby a jejich přenos, témata z genetiky, incest, jak rozpoznat rakovinu prsu nebo varlat, etické problémy antikoncepce a potratu, oplození, těhotenství a porod. Prostě praktické věci, které jim někdy mohou i zachránit nebo prodloužit život.
Jak se žáci k výuce staví? Jsou spíše otevření, chtějí na toto téma hovořit, anebo s tím mají problém?
Důležitá je důvěra v učitele a otevřenost třídy. V některé se studenti přímo perou o referáty např. antikoncepce i s názornou ukázkou nasazení kondomu na rohlík, alternativní porody, potrat apod. Jiná třída je stydlivá třeba jen proto, že nikdo z rodičů studentů není z medicínského prostředí. A třeba jen vyslovit slovo penis je pro ně nepřekonatelná překážka.
Jak vaše hodiny vypadají? Diskutujete v nich? A pokud ano, odpovíte studentům na jakýkoliv dotaz z této oblasti?
Autor: Redbaron / Dreamstime.comZačnu tím, že vyložím látku, vyslechneme referát, či shlédneme výukový film. Když je téma zaujme, okamžitě se ptají, tady se snažím hned odpovídat i když mi skáčou do řeči, a tím i rozpoutat diskusi. Dané téma většinou vygraduje ve smršť dotazů. Tady si myslím, že je důležité odpovědět na jakýkoliv dotaz, abych je neodradil. K dodání odvahy to uvedu například větou: „Není hloupých otázek, je jen hloupých odpovědí“. Samozřejmě ne vždy to funguje, ale jednou si vzpomínám, že jsem se kroutil pod palbou dotazů na téma tloušťky vaginální a anální sliznice. Kluci chtěli vědět, proč je takové velké procento přenosu HIV při homosexuálním styku. Tenkrát jsem si vymyslel nejpravděpodobnější odpověď (naštěstí to byla pravda). Tady je nutné podotknout, že není pro vyučujícího hanba říci prostě nevím, je to dotaz pro odborníka, zjistím to. Důležité je nepřerušit diskuzi, když už se nějaká rozjede, takzvaně přikládat pod kotel. Například vyprávím nějaký bizarní sexuologický případ spojený s černou kronikou, kterých je dobré mít celou zásobu pro pobavení, a pak se vrátit k průměru občana ČR. Ono co je normální pro jednoho, nemusí být pro druhého. Např. Učebnice uvádí jako trvání správného ovulačního cyklu lunární měsíc, tj. 28 dní, ale jsou ženy, které menstruují nepravidelně nebo vůbec, a je to jejich normální fyziologický stav. Tohle je to hlavní, co jim chci sdělit. Čtěte učebnici a používejte hlavu, ty teorie platí občas jen z pouhé poloviny. Ne vždy se nechá třída vyprovokovat k diskusi, ale ideální jsou ty třídy, které chtějí pokračovat v diskuzi i další hodinu, tudíž se na ní těší. To je ta správná atmosféra.
Stalo se vám, že rodiče (popřípadě samotní žáci) protestovali proti výuce tohoto předmětu?
Ne, nikdy. Naopak, troufám si říct, že většina je ráda, když to za ně udělá škola. Je to škoda, protože se sexuální výchovou se dá začít už od malička, třeba s knihou Krtek a maminka, pro starší Jak jsem přišel na svět. Pro mě bylo důležité ponaučení, že dětem se nemá lhát a vymýšlet si čápy, vrány a supermarkety, nebo kde všude se dají děti získat. Sám jsem byl podobně vychován, nejradši bych jim lhal dál, ale dnešní trend je jiný. Děti ustojí pravdu už ve 3 letech, je jen třeba zvolit vhodný slovník typu kolíček a štěrbinka.
Vzhledem k tomu, že jste učitel sexuální výchovy jako součásti biologie ve 4. ročníku střední školy, tak tento předmět asi považujete za důležitý. Jak byste o jeho nezbytnosti přesvědčil rodiče či zbytek veřejnosti?
Já abych se přiznal, tak mám radši kytičky a botaniku. Toto beru jako součást poslání. Teď je ta příležitost, abych jim řekl, když probíráme třeba hydroxyderiváty, že nemusí všechen alkohol vypít dnes, zítra je taky den. Když jim to neřekne jejich táta, tak to můžu udělat třeba já. Vyprávět o tom, že život může být dlouhý a marihuanu si také mohou nechat až budou třeba za 30 let umírat na nevyléčitelnou chorobu a budou trpět bolestmi. A ne to konzumovat v mládí před školou a potom vynakládat statisíce korun na umělá oplodnění. To samé v oblasti sexu a těhotenství. Vše je velmi propojené a sami studenti pak budou někoho vychovávat. Nikomu to nenutím, kdo nechce, ten se neptá. Rodiče není třeba přesvědčovat, protože ruku na srdce, pokud jsou dnes zrovna náhodou u výchovy svého potomka oba, tak většinou nebývá problém. Mě stačí, aby to, co se o sobě naučí, šířili dál mezi vrstevníky a později předali svým potomkům. Abychom jako lidstvo úplně nezakrněli.
Nedá mi to, abych se nezeptala: Četl jste tolik diskutovanou příručku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy s názvem „Sexuální výchova – vybraná témata“? Pokud ano, co si o ní myslíte? A ještě zákeřná otázka na toto téma nakonec: Co si myslíte o tolik odsuzované hře Kompot?
Četl, líbí se mi, ale nemyslím si, že jí může průměrný student číst bez výkladu. Je napsaná dosti odborně. Proto se mi líbí. Kompot, když to řeknu mírně, není můj způsob výuky. Je možné, že někdy může zavdat i příčinu k diskriminaci až šikaně jak uvádějí odpůrci příručky. Každý má svůj styl a je třeba podotknout, že kdybych byl žena a učil bych třeba automechaniky na učňáku, asi bych do toho vůbec nešel, nebo bych musel naprosto dramaticky změnit pedagogický přístup. Ale to neznamená, že by Kompot nemohl někomu vyhovovat. Nechci ho šmahem odsoudit. Já jsem tolerantní, hlavně že mě nikdo nenutí tyto hry používat.
Sám jste rodičem – jak bude vypadat sexuální výchova v případě vašich dětí?
Manželka se do toho již pustila. Dnes existuje spousta knih o první sexuální výchově pro nejmenší. Samozřejmě většina je ze Švédska, kde mají s výchovou bohaté zkušenosti. Děti tyto knihy chtějí číst asi tak často jako Medvídka Pú a Mašinku Tomáše. Svět je pro ně stále tak záhadné místo, že se ani moc nediví tomu, jak přišli na svět.
A ještě poslední otázka, možná spíše prosba: Jak by měli, podle vás, rodiče své děti v této oblasti vzdělávat? Na co se zaměřit? Je jisté, že pro některé je to poměrně složitá záležitost – můžete jim tedy dát pár rad a tipů?
Abych to shrnul do pár bodů, sestavil jsem jakýsi návod, kterému můžete a nemusíte věřit. Každý má svojí cestu a je důležité o všem přemýšlet, než něco podniknu ve výchově. Body 1 až 3 jsou nejdůležitější:
Děkujeme za rozhovor.
